Dobrý den, extraligo
Základní část ligy starších žákyň jsme zakončili domácími zápasy, před kterými jsme měli už jen teoretickou šanci na postup.
Kladno - Klatovy 86:35 (20:13, 45:20, 63:31)
Soupeř se dostavil pouze v šesti, my nic nepodcenili a za pět minut vedli 14:0, když aktivitou hýřily zejména Terka a Eli. Pak jsme sice soupeřkám povolili devítibodovou šňůru, ale včas se vzpamatovali, od druhé čtvrtiny důsledně bránili a náskok výrazně navyšovali. V rotaci všech hráček jsme hráli kolektivně, hrou se bavili, předvedli několik pohledných kombinací, dokázali dohrávat z druhé vlny rychlého protiútoku. Naše hra působila uvolněným dojmem, byla hezká na pohled a dala zapomenout na nevydařená vystoupení v Chomutově, Varech, Kralupech a trápení se Spartou. Nakonec jsme "donutili" skórovat i se sebezapřením hrající Violu a mohli si užít potlesk publika. Milým překvapením byly výkony Terky, Elišky, Verči a také Adély, což nesnižuje užitečnost ostatních členek dobře fungujícího týmu.
Alscherová 17, Malíková 16, Perseinová 12, Kounovská 10, Strnadová 10, T. Chuchlerová 8, Ji. Pilařová 5, A. Chuchlerová 4, V. Kratochvílová 2, Mužíková 2, G. Šliková
Kladno - Strakonice 75:56 (16:23, 33:40, 54:49)
"Mám jim to říct?" "Radši ne, ať je zbytečně nestresujeme." Dobrá tedy, připomeneme pouze ostudný výkon ze Strakonic jako varování a jdeme na to. Koncentrovaně. Šárka s Verčou skórují hned v první minutě. Ve druhé je srovnáno. Znovu odskakujeme zásluhou Šárky a Kláry. Soupeř vytahuje presink, my ho překonáváme komplikovaně a rázem jsme -2. Time out. Tým vnímá, presink přehrává, Klára s Terkou dobře řeší vzniklé přesilové situace 2 na 1 a znovu vedeme. Žel, stejně jako v sobotu povolujeme soupeřkám devítibodovou šňůru. Nezbývá, než po čtvrtině vyložit karty na stůl. "Kralupy včera vyhrály ve Varech. To znamená, že vítěz tohoto našeho duelu postupuje, poražený zůstává. Věříme, že tento tým se o svou šanci popere." Nesložíme se. Jedenáctibodovou šňůrou nás drží ve hře na hřišti dominující Šárka, jenže stále to skřípe v obraně a dvě minuty před půlí jsme -10. Time out. Opět pomáhá v podobě trefy odvážné Elišky a dvěma úspěšnými trestnými nachází ztracené sebevědomí Danča. "Jsme -7, ale všichni víme, že druhé poločasy máme lepší. Běžte se připravit a dokažte to."
Možná by to byla zajímavá otázka pro psychologa zjistit, kde se ve čtrnáctiletých slečnách najednou vezme nezlomná vůle a touha a ochota vydat ze sebe v pravý čas to nejlepší. Vše startuje Danča košem ze hry. Šárka je prostě jistota. Vynikající obrana, zisk a úspěšně zakončení v sobotu se střelecky trápící, ale v neděli téměř neomylné Jíti... Kdepak, teď už to není o jednotlivcích, teď je to o deseti rovnocenných bojovnicích ochotných nechat na hřišti duši i srdce pro úspěch týmu. Je to vidět pod vlastním košem, kde mluvící obrana plná výpomocí a ochoty pomoci kamarádce dominuje. Pravda, sice inkasujeme dvakrát z perimetru, ale vnitřní prostor je neprodyšně uzavřen a soupeřkám nad rámec trojek povolujeme ve třetí čtvrtině jediný koš ze hry. Navíc - kdo přijde z lavičky, je nesmírně platný. Na obou stranách hřiště. Znovu to dokazuje například Terka i s bolestmi hrající Viola. Před poslední částí vyzdvihujeme skvělou kolektivní obranu. A dokážeme v ní pokračovat. Od 28. do 34. minuty neinkasujeme. A už se fandí, hala žije, podpora publika je veliká. Pod vlastním košem jsme téměř nepřekonatelní. Na druhé straně? Terka, Šárka, Viola, Jíťa, Viola, Jíťa, Eliška a Jíťa stojí na úspěšném konci kreativního úsilí celého týmu. "Pojď, budeme dělat, že tu nejsme. Do toho nemá cenu zasahovat, to se hraje samo." Krásný pohled. Šest minut před koncem vedeme o 15! V euforii ale hrajeme až příliš rychle, zbrkle a neúspěšně do koše, za což nás Suchanová dvakrát trestá. Time out. Euforii krotíme - spěchat musí soupeř, my chceme hrát dlouhé útoky a nedat mu čas. Zvládáme to a vše včas dohrává faulovaná Eli. Jihočeškám nezbývá, než znovu vytáhnout presink Jenže my už dokážeme zachovat chladnou hlavu a opět ho efektivní spoluprací přehrát. Nádherné utkání s přehledem dovádíme do vítězného konce, poplácáním poděkujeme za skvělou podporu početnému špalíru fanoušků a spontánně zajucháme postupové kolečko. Pořád platí - tým je víc než jednotlivec. Teď jsme to dokázali.
Perseinová 25, Ji. Pilařová 13, Alscherová 8, Kounovská 6, T. Chuchlerová 5, V. Kratochvílová 5, Malíková 5, Mužíková 4, Strnadová 4, A. Chuchlerová
Možná. Možná to sem nepatří, ale přesto - kdo by to byl před pár lety řekl, že se z ničeho sejde tak výborná parta místních holek (a Danča, která si nás vybrala), která dokáže konkurovat renomovaným basketbalovým baštám, bude ochotná na sobě pracovat a hrát tuto hru tak, aby byla pohledná a zábavná. Máte náš obdiv, jste skvělý tým. Ale tento tým je mnohem širší. Nezapomeňte poděkovat rodičům a dalším rodinným příslušníkům, kteří vás podporují, i když se zrovna nedaří, kteří neváhají obětovat čas a peníze, aby vám umožnili prožívat se sportem krásné chvíle, a kteří k tomu ještě dokáží vytvořit nádhernou zápasovou atmosféru. Poděkujte vašim kamarádkám Káje, Anet, Báře, Pétě, ale i Bohoušovi, Radkovi, Lubanovi i dalším za vytvoření zápasového servisu, hráčkám z jiných věkových kategorií a kamarádům za podporu a fandění. Bez těch všech by to nešlo a i oni mají na vašem rozvoji podíl a jsou nedílnou součástí týmu.
Možná. Možná jsme si ukrojili příliš velký krajíc. Možná byl tento výkon po stránce týmové soudržnosti, herního myšlení a zvládnuté taktiky neopakovatelným vrcholem tohoto týmu. Možná v souboji s republikovou špičkou neobstojíme. Možná ale tento semknutý kolektiv ještě překvapí. Tehdy, když dokáže udržet skvělou partu a bude ochotný na sobě tvrdě pracovat. Jen tudy vede cesta k dalším velkým sportovním zážitkům. Pojďme je společně dál sbírat.
