Po výprasku jsme se zvedli
Další část extraligy starších žákyň jsme byli nuceni odehrát v hodně improvizované sestavě.
Kladno - Jičín 39:106 (5:25, 16:44, 24:77)
Začátek jako z hororového filmu - šest minut dezorganizace, ustrašenosti a nedůrazu - 0:21. Přestože jsme se celkem dokázali vypořádat s celoplošným presinkem, chyběla odvaha a nechtělo se nám hrát do pohyblivé obrany Východočešek. Sporadické nájezdy postrádaly důraz, střelba přesnost. A druhou šanci jsme od vyšších soupeřek dostali jen málokdy. Převaha pod oběma koši byla jednoznačná. Měli jsme i světlé chvilky, zejména v sudých čtvrtinách, ale výprasku jsme zabránit nedokázali ani s pomocí výborné Jíti a nebojácně fyzicky hrající Adély. Až příliš krutá, ale zasloužená škola.
Ji. Pilařová 12, A. Chuchlerová 8, Malíková 6, Šmídová 5, Kounovská 4, T. Chuchlerová 3, Mužíková 1, Strnadová, G. Šliková
Kladno - Studánka Pardubice 64:50 (9:15, 25:31, 44:39)
Začali jsme obdobně jako v sobotu, hlavně v útočné fázi, kde jsme si jen těžko vytvářeli střelecké pozice a ty buď přešli nebo minuli, a to i z jasných nebráněných podkošových střel. A když jsme Studánce povolili v úvodu druhé části osmibodovou šňůru, vypadalo to s námi hodně zle - 13:25. Naštěstí jsme po oddechovém čase dobře sehráli domluvenou akci na přesnou Šmídku, vzápětí dvakrát ubránili a druhý brejk po hezké kombinaci s Eli proměnila Verča, která nás poté ještě jednou podržela střelecky. Vrátili jsme se do hry - vůlí a odhodláním. Ty jsme po přestávce přetavili v obrat. Vše začalo trojkou Šmídky, po níž jsme úspěšně zatlačili na útočné polovině
Šmídová 20, Kounovská 12, Malíková 12, Ji. Pilařová 9, A. Chuchlerová 6, Mužíková 4, T. Chuchlerová 1, G. Šliková
V sobotu jsme odešli s debaklem. Nedokázali jsme se vyrovnat s vytrvalým tlakem bronzových medailistek z loňského MČR ani s absencí všech dlouhých. Během víkendu jsme v našich řadách neměli hráčku přesahující 170 cm a nejen na doskoku to bylo znát. v neděli jsme proti rovněž oslabenému soupeři postupně získávali ztracené sebevědomí, začali hrát kolmo do koše a aktivně bránit. Dokázali jsme si, že i v malé sestavě jsme schopni hrát basket srdíčkem a nevzdat se předem. Postupně jsme se propracovali ke kolektivní spolupráci, která byla cestou k úspěchu. I s pomocí jednotlivců. Výborný víkend odehrála Adéla, stejně jako Jíťa, která ovšem v neděli dlouho hledala přesnou mušku, tu naopak druhý den našla a "svobody" na hřišti využila Šmídka, stále odvážnější byla Verča, důrazná Klára, bojovná Eli, bojovná Terka a snaživá Gabča.
Poděkování patří marodům, starším a Lubanovi za pomoc se stolkem.
